Úspory Čechů jako zajištění na důchod

Nedávno zveřejněný průzkum ukázal, že Češi patří mezi nejspořivější národy v rámci Evropské unie v poměru ke svým výdělkům. Míra úspor se zvýšila na úroveň 18 % z příjmů domácností již v době covidu a to ze 12 %. Na této úrovni se drží i nadále.

Češi spoří hodně

Průměrný Čech tedy dokáže uspořit přesně 182 Kč z vydělané tisícikoruny. Číslo vychází z posledních dostupných dat za rok 2022, který zveřejnil Eurostat. Ten je statistickým úřadem Evropské unie. Více ze svých příjmů uspoří jen Němci. U nich výše úspor dosáhla 19,91 %. Na druhém konci žebříčku jsou Poláci a Řekové. Míra úspor u těchto národů jde do záporných čísel. V roce 2022 neušetřily nic. Naopak více utratily, než vydělaly. Poláci jen mírně o 0,77 % a Řekové o 4,03 %.

Češi nakládají s úsporami velmi opatrně

Další důležitou zprávou, tentokrát ne však příliš lichotivou, je, že úspory Čechů stále v převážné míře leží v produktech, které dlouhodobě prohrávají boj s inflací, a tak z vysokých úspor Češi nevytěží jejich dobrý potenciál. Stále máme většinu finančních prostředků na běžných účtech, spořicích účtech a termínovaných vkladech. Za jistotu, kterou tyto produkty přinášejí, platíme malým zhodnocením a tím okrádáme sami sebe do budoucna.

Cesta k rentě – modelový příklad

Co kdyby tomu bylo jinak? Podíváme v modelovém příkladu na investiční potenciál člověka s průměrným příjmem a zjištěnou průměrnou mírou úspor. Budeme počítat s třicetiletým časovým úsekem. Na pomoc si vezmeme historická data o průměrné mzdě. Ta jsou však uváděna v hrubém. Jelikož se historicky měnil způsob výpočtu čisté mzdy, tak pro zjednodušení budeme počítat s tím, že čistý příjem byl po celou dobu 79,3 % z hrubé mzdy. Tak tomu ve skutečnosti bylo u průměrné hrubé mzdy za rok 2023. Přesné číslo za každý rok není důležité.

Pokud by člověk odkládal částky uvedené v tabulce a investoval je pravidelně měsíčně do nějakého akciového ETF fondu nebo do více takových fondů, mohl by reálně dosáhnout v průměru zhodnocení 7 % za rok. Tak hovoří historická data. V případě že by žádné peníze nevybral, hodnota jeho investice by činila 3 031 192 Kč. Šlo by o zhodnocení ve výši 1 864 336 Kč, což vyjádřeno v procentech činí téměř 160 % z naspořené částky 1 166 856 Kč.

Pravidelné přilepšení ke starobnímu důchodu

Takový člověk by mohl z těchto peněz čerpat zajímavou rentu jako přilepšení ke starobnímu důchodu. Pro eliminaci propadu investice by v důchodu převedl peníze na nějaký spořicí účet v kombinaci s termínovaným vkladem a mohl po dobu 20 let čerpat rentu 12 630 Kč měsíčně. Ani tak by jeho účet neskončil na nule, díky neustálému výnosu z připisovaných úroků. Jde zajisté o zajímavé vykrytí propadu příjmů při odchodu do starobního důchodu. Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky by měl průměrný starobní důchod od 1. ledna 2025 dosáhnout výše 21 080 Kč. Čerpaná renta by pak zvýšila příjem starobního důchodce o téměř 60 %.

Vzhledem k tomu, že Češi dokáží v průměru odkládat výše zmíněné částky, jde jen o to, aby se o vytvořené úspory dobře a s péčí řádného hospodáře starali. Budou pak odměněni do určité míry finanční svobodou v závislosti na výši měsíčních úspor a délce investování.  

Zdroje: Eurostat, Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, vlastní výpočty autora