Česká bankovní asociace (ČBA) ve spolupráci s agenturou Ipsos opět přišla s výsledky měření finanční gramotnosti Čechů za rok 2022. Letos do průzkumu zařadili i téma děti a peníze. Index finanční gramotnosti se za posledních 7 let pohybuje mezi 54 až 61, v tomto roce dosahuje 56 bodů. Co tato čísla znamenají?
Index finanční gramotnosti ČBA v čase:
- 2022–56
- 2021–55
- 2020–61
- 2019–57
- 2018–56
- 2017–55
- 2016–54
Za nedostatečnou finanční gramotnost může podle Čechů hlavně škola a rodina
- 58 % lidí si myslí, že školy nepodporují finance ve svých vzdělávacích plánech,
- 34 % lidí si myslí, že učitelé nejsou dostatečně připravení v otázkách financí,
- 54 % lidí si myslí, že rodiče nedostatečně vedou děti k finanční zodpovědnosti,
- 70 % lidí si myslí, že finančním vzděláváním se má primárně zabývat stát a 30 % rodina.
Názorem Čechů je, že pokud stát, škola a rodiny budou rozvíjet finanční gramotnost a pokud ČNB, ministerstvo financí a banky podpoří finanční vzdělávání, máme vyhráno. Názor se ale musí změnit v aktivitu. V České republice jsou desítky projektů na podporu finanční gramotnosti, ať už pro školy – pedagogy i mládež, pro rodiče, lidi v tísni, nebo pro každého, kdo chce mít základní a dostatečné finanční znalosti. Otázku vidím spíše v tom, kdo z Čechů má skutečně zájem o tyto projekty? Můj expertní názor je, že v Čechách máme dostatečnou nabídku pro ty, co mají zájem. Jen je třeba ji využívat.
Průzkum dlouhodobě potvrzuje, že čím vyšší vzdělání, tím lepší povědomí o financích. Škola by měla dávat znalosti a podporovat dovednosti, ale prohloubit zkušenost a vytvořit si zdravé finanční návyky je už na rodině. Děti se učí finanční gramotnosti napodobováním chování rodičů. Co dnes v elektronickém světě peněz není možné okoukat, je nutné v rodinách diskutovat. Rodiče se mohou inspirovat, jak na finanční výchovu, nejen na odborných webových stránkách (Rozumíme penězům, Ministerstvo financí aj.), různých YouTube kanálech (ČBA, ČNB aj.), ale i v kurzech na téma děti a peníze (Finanční zralost).
Pouze 13 % Čechů si vždy vystačí s vlastními znalostmi
- 60 % lidí se poradí (s odborníky, na internetu, v rodině, škole či u kamarádů),
- 35 % lidí se nevyzná v doporučení poradců a finančních odborníků,
- 19 % lidí si neumí vyhledat objektivní/nekomerční informace,
- 88 % lidí tápe v oblasti investování,
- 79 % lidí tápe v oblasti v kyberbezpečnosti a ochrany peněz,
- 77 % lidí tápe v oblasti úvěrů a půjček.
Stát má snahu pomáhat, a tak reguluje finanční trh aktualizacemi zákonů a posiluje znalosti přísnější certifikací finančních poradců a bankéřů, kteří mají dostatečně a srozumitelně vysvětlovat nabídky. Přesto se více jak třetina (35 %) Čechů domnívá, že nabídkám nerozumí. Naopak více jak polovina lidí (55 %) si věří v otázce hospodaření s rozpočtem domácnosti.
55 % Čechů tvoří krátkodobé a dlouhodobé rezervy
- 55 % lidí tvoří rezervy na nečekané události či výpadek příjmů
- 38 % lidí tvoří rezervy na stáří
- 35 % lidí tvoří rezervy na dovolenou a zážitky
- 26 % lidí tvoří rezervy na konkrétní cíle (auto, pračka, sušička, telefon…)
- 21 % lidí tvoří rezervy na bydlení
V posledním roce se zvýšila měsíční částka na rezervy. Do 2 500 Kč si odkládá více jak polovina dotazovaných (55 %). Tyto úspory by měly vydržet na tři měsíce života. Dále, se zvyšujícím se věkem, stoupá ochota tvořit i kapitál na stáří. Většina ekonomů se shoduje v doporučení tyto rezervy navýšit min. na šest měsíců života. V poradenském světe je doporučováno navýšit tyto měsíční částky na životní rezervy min. na výši 10-20 % z příjmu a mít snahu tomu přizpůsobit rodinný rozpočet.
71 % Čechů cítí ohrožení rodinného rozpočtu inflací
Češi hledají úsporná opatření nejčastěji u energií, dále omezují výdaje na zábavu, sport a kulturu, spotřební zboží, cestování, ale i za základní potraviny a zboží. Naopak překvapilo, že 41 % oslovených lidí neplánuje své peníze před inflací chránit prostřednictvím různých typů investic, jako jsou akcie, dluhopisy, zlato nebo nemovitosti. Mladší generace do 26 let a muži jsou v investicích aktivnější. Naopak lidé ve věku 54-65 let již většinou neplánují žádné přesouvání financí.
Děti a peníze
- 65 % dětí do 18 let dostává kapesné,
- 81 % dětí do 18 let dostává kapesné nebo odměny,
- 19 % dětí nedostává ani kapesné ani odměny,
- Téměř 1/3 rodičů má pro své děti stavební spoření a životní pojištění,
- 89 % dětí má vlastní běžný účet s platební kartou (nejčastěji se zřizuje účet mezi 10-12 rokem)
Nejčastějším tématem diskuse o penězích s dětmi bývá bezpečnost při nákupech na internetu a rodinných financích. Dětské účty jsou využívány nejen na kapesné, ale i např. na prostředky od prarodičů nebo z brigád. 67 % rodičů má dohled nad účtem svého dítěte, naopak 40 % rodičů uvádí, že s ním dítě může volně nakládat. Rodičům doporučujeme edukovat děti, jak efektivně a bezpečně využívat platební karty formou placení mobilem. Dále, vedle běžného účtu, používat i spořicí účty a oddělovat si peníze na finanční cíle. Je také vhodné nezapomínat děti připravit na situace, kdy se může dětský účet dostat do mínusu.
Průzkum na téma dětí dále zmiňuje, že 77 % rodičů očekává zvýšení školních výdajů v novém školním roce do 6 000 Kč. Bohužel třetina dotazovaných zvažuje nějakou formu půjčky, ostatní zvládnou školní výdaje pokrýt z příjmů domácnosti nebo úspor.
Zdroj: www.cbaonline.cz
