Podle nejnovějšího Indexu investiční gramotnosti, který ve spolupráci s agenturou IPSOS sestavila investiční platforma Portu, došlo v roce 2024 k poklesu znalostí české populace v oblasti financí a investic. Tento ukazatel, pravidelně sledovaný od roku 2021, zaznamenal průměrnou hodnotu 106,7 bodu, což je znatelný pokles oproti 113,9 bodu v předchozím roce. Tento trend vyvolává otázky o důvodech poklesu a jeho možných dopadech na finanční stabilitu obyvatel.
Index investiční gramotnosti slouží jako nástroj pro měření úrovně znalostí a dovedností populace v oblasti správy financí, investování a pochopení ekonomických principů. Jeho cílem je nejen monitorovat situaci, ale také upozornit na potřebu vzdělávání v této oblasti.
Regionální a demografické rozdíly
Index investiční gramotnosti odhaluje rozdíly mezi regiony a jednotlivými demografickými skupinami.
- Regionální rozdíly: Praha jako jediný region vykazuje nárůst investiční gramotnosti, která zde dosáhla hodnoty 129,6 bodu. V ostatních regionech naopak došlo k poklesu. Například Královéhradecký kraj, Ústecký kraj a Olomoucký kraj zaznamenaly hodnoty pod 100 bodů, což odráží nízkou úroveň povědomí o investování.
Zdroj: Portu (2024)
- Rozdíly dle pohlaví: Muži obecně vykazují vyšší investiční znalosti s průměrným indexem 125,7 bodu. U žen byla zjištěna hodnota 88 bodů, což je nejen pokles oproti loňsku, ale také pod úrovní roku 2022. Tento rozdíl může být způsoben historicky nižší mírou zapojení žen do investičních aktivit a nedostatkem cílených vzdělávacích programů.
Zdroj: Portu (2024)
- Věkové rozdíly: Nejlepších výsledků dosahují lidé ve věku 45–53 let, zatímco nejnižší hodnoty byly zjištěny u nejmladší věkové kategorie 18–26 let. To naznačuje, že mladší generace, ačkoliv je technologicky zdatná, stále čelí výzvám v oblasti finanční gramotnosti.
Zdroj: Portu (2024)
Růst na trzích a jeho dopad na gramotnost
Jedním z překvapivých zjištění je, že období růstu na trzích může vytvářet falešný pocit jistoty mezi investory. Tento jev vede k poklesu zájmu o vzdělávání v oblasti investic. Investoři mohou začít podceňovat rizika, což následně zvyšuje pravděpodobnost chybných rozhodnutí.
Například u začátečníků se objevuje trend investování bez dostatečných znalostí a pochopení trhu. Taková situace může při případném poklesu trhů způsobit výrazné ztráty a snížení důvěry v dlouhodobé investice. Důležitou roli zde hrají i sociální média, která mohou šířit neúplné nebo zavádějící informace o investování.
Finanční odborníci zdůrazňují, že růst trhů by neměl být považován za záruku úspěchu. Naopak, pravidelné vzdělávání a pochopení základních principů investování jsou klíčové pro dlouhodobou stabilitu.
Mezinárodní srovnání
V rámci střední Evropy si Češi vedou lépe než jejich slovenští sousedé, kteří zaznamenali pokles investiční gramotnosti na 92,7 bodu. Tento rozdíl lze přičíst lepší dostupnosti finančního vzdělání v České republice, kde se klade důraz na informovanost a edukaci ve finančních otázkách.
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU však Česká republika stále zaostává za průměrem, zejména pokud jde o znalosti týkající se diverzifikace portfolia a pochopení rizik spojených s různými typy investic. To naznačuje, že i přes dílčí pokroky je stále co zlepšovat.
Potřeba vzdělávání a prevence
Pokles investiční gramotnosti upozorňuje na nutnost posílit finanční vzdělávání mezi populací. Klíčovým faktorem je pravidelná informovanost o rizicích, diverzifikaci portfolia a dlouhodobém plánování. Osvěta může pomoci předejít zbytečným chybám a podpořit finanční stabilitu obyvatel.
Edukační iniciativy by měly být zaměřeny na všechny věkové a demografické skupiny, přičemž zvláštní důraz by měl být kladen na mladší generaci a ženy. Zlepšení finanční gramotnosti může přispět k větší důvěře v investování a tím i k vyšší míře zajištění na stáří.
Závěr
Závěry ukazují, že navzdory celkovému růstu trhů zůstává investiční gramotnost Čechů klíčovým tématem. Různorodé rozdíly mezi regiony, pohlavími a věkovými skupinami poukazují na nutnost individualizovaného přístupu ke vzdělávání. Pravidelná osvěta a zapojování veřejnosti mohou přispět k lepší finanční gramotnosti a zodpovědnějšímu přístupu k investování.
Dlouhodobý úspěch v oblasti finanční gramotnosti vyžaduje spolupráci mezi vládou, soukromým sektorem a vzdělávacími institucemi. Pouze společnými silami lze dosáhnout vyšší úrovně finanční stability pro všechny občany.
Zdroj: Portu
