Začátek školního roku je ideální čas nastavit nová pravidla hry v mnoha směrech a jeden z nich může být téma kapesného. Od kdy s kapesným začínat? Kolik je dobré dětem a mládeži dávat? Za co by měly děti peníze dostávat? Zda se vám honí hlavou tyto nejčastější otázky rodičů, neváhejte a čtěte pár tipů a doporučení, jak nastavit pravidla kapesného, aby rozvíjela finanční zodpovědnost.
Mnoho rodičů využívá metody finančního vzdělávání svých dětí tak, jak je sami zažili v „historii“. Metody, které znají ze svého dětství, jsou pro dnešní dobu zastaralé a někdy zcela až nevhodné. Doba se mění, naše děti se mění, ale rodiče se nestíhají adaptovat v tak uspěchané době. Proč již nefungují staré metody a kde je jejich slabina, si vysvětlíme na konkrétních příkladech.
Kdy s kapesným začínat?
Od kdy jsou děti zralé začít dostávat kapesné, poznáte velmi jednoduše. Ve chvíli, kdy děti poznávají mince a bankovky a konečně pochopí, že dvě pětikoruny nejsou více než jedna desetikoruna. Jakmile jsou děti schopny počítat fyzické peníze, je čas začít s kapesným. Ideálně se nabízí právě PRVNÍ ŠKOLNÍ DEN. Děti s nástupem do školy prožívají obří změnu. Je to období, kdy se vaše dítě stává školákem a touží po nových poznatcích, je nadšené z nových informací a má chuť si vše prozkoumat, vyzkoušet a pochopit.
Ve skutečnosti je ale jedno, kdy začnete. Jsou děti, které umí počítat peníze a chápou jejich hodnotu již před školním rokem. Jsou děti, které zatím kapesné nedostávaly, protože v tom rodiče neviděli smysl, ale nyní mají zájem vyzkoušet nový přístup a pomoci svým dětem stát se více finančně schopnými a zodpovědnými. Tedy nikdy není pozdě! Přesto, pravdou je, že s první brigádou, kdy mládež má své prvně vydělané peníze a neměli před tím dostatečnou praxi s penězi, může být rodičovská finanční výchova již znevýhodněná. Mládež má svou hlavu, je inspirována nejen rodiči, ale také svými spolužáky a sociálními sítěmi. Čím později začnete, tím to může být složitější, podobně jako návyk čistit si zuby.
Jak vysoké by kapesné mělo být?
Kéž by na tuto otázku byla jednoduchá odpověď. Ano, jsou průzkumy bank, které uvádějí nejčastější částky, ale já vám je poskytovat nebudu. Proč? Protože každá rodina je jiná, má jiný finanční rozpočet, jiné finanční návyky, jiné zájmy a potřeby. Na to, kolik dát svému dítěti jako pravidelné kapesné, je dobré se podívat z jiného úhlu. Co chcete, aby se vaše děti s penězi naučily? Standardy finanční gramotnosti nám jasně popisují, co se mají děti naučit na základní či střední škole. Mnoho rodičů by bylo překvapeno, kolik toho je a v jakém detailu.
Mé doporučení zjednoduším na následující parametry, co by se děti a mládež měly naučit:
- Nakupování – Koupit si svačinu a pochopit proces prodeje nám všem přijde jednoduché, přesto se v tom dost chybuje. Například, umí vaše děti číst cenovky? Zajímá je více cena za zboží nebo množstevní cena zboží? Umí vaše děti bezpečně nakupovat na internetu? Chápou, co znamená obrat Odstoupení od smlouvy při nákupu mimo kamenné prodejny? Jak reklamovat zboží či službu?
- Spoření – Další důležitá věc pro život. Na některé věci je třeba odkládat déle, než se naplní a uspokojí konkrétní potřeba. Odložená spotřeba a umění pravidelně odkládat je návyk, který někdy vyžaduje pomoc rodičů. Kapesné by mělo sloužit také k tomu, aby se dítě co nejdříve učilo tomuto návyku a samo pak saturovalo svou potřebu. Tato cesta učí se nejen rozhodovat, ale také si věcí více vážit.
- Rodinný rozpočet – Jak moc rodiče mluví se svými dětmi o rodinných výdajích? Jak pravidelně diskutují změny? Právě rodinný rozpočet je věc, kterou můžete dětem ukázat jednoduše tím, že mu část jeho rozpočtu hodíte lidově řečeno na hrb. Naučte své děti za jejich výdaje platit. Ukažte jim, kolik stojí pomůcky do školy, nebo je naučit platit si jídelnu ve škole nebo za mobil. Až budou starší, dejte jim zodpovědnost za platby jejich koníčků, sportů, školních výletů a jiných výdajů. Ano, k tomuto vzdělávání je nutné je naučit pracovat i plnohodnotně s jejich běžným účtem.
Tedy kolik bude rodič dávat svému dítěti formou kapesného, záleží na tom, co chcete, aby vaše dítě s penězi dělalo a za co platilo. Chcete, aby si 3x týdně koupilo svačinu, když přebíhá ze školy na kroužek? Spočítejte, kolik bude potřebovat. Chcete, aby si dítě samo ušetřilo na hračku? Veďte dítě k tomu, aby si samo spořilo, nedělejte to za něj. Chcete, aby pochopilo, že život není zadarmo? Dejte mu jako povinnost hradit náklady, které byste stejně zaplatili. Dělejte to v době, kdy nad penězi na účtech máte kontrolu, což je do 15 let věku, u některých bank až do 18 let.
Za co by děti měly kapesné dostávat?
Jak nastavit pravidla kapesného se dočtete v článku Kapesné není sociální dávka! Kde se zmiňuji také o tom, že by se dětem neměly peníze dávat za domácí práce nebo za známky ve škole, na čemž se také shodují všichni psychologové. Dnes vám nabídnu pár příběhů, proč ne. Děti se učí finanční zodpovědnosti, zdravým finančním návykům napodobováním svých rodičů.
Děti, které dostávají peníze za to, že vyloží myčku nebo vynesou koš, není ideální metoda. Proč? Vidí děti například, když maminka nebo tatínek uvaří oběd nebo večeři, že by za to dostávali peníze? Děti, které dostávají peníze za jedničky ve škole a musí vracet peníze za špatnou známku je také nepřirozené. Proč? Opravdu chcete trestat své děti za to, když nejsou talentované například na matiku a způsobit tím, že budou mít nechuť chodit do školy? Možná se budou pak vymlouvat na zdraví, nebo budou mít jiné psychické problémy. Ano, můžete namítat, že když neodvedete dobrou práci ve svém zaměstnání, tak také může dojít k postihu, např. nedostanete odměnu. Ale na druhou stranu máte možnost volby, jakou práci budete dělat a vybrat si zaměstnání, které odpovídá vašim dovednostem. Na rozdíl od toho, děti se musí naučit základy předmětů i těch, které jim nejsou blízké, a nikdy se v tom oboru živit nebudou.
Kapesné není „za co“, ale „na co“. Kapesné by mohl být přirozený prostředek učit děti zacházet s penězi rozumným způsobem. Používá-li dítě peníze na věci, na kterých jste se nedomluvili, je třeba komunikovat, objasňovat a hledat kompromisy. Možná vaše mládež bude mít jiné potřeby než vy. Vnímejte své děti jako PARTNERY, otevřeně komunikujte o penězích, o vašich rodinných hodnotách a postojích. Buďte otevřeni jejich argumentaci a námitkám. Hledejte zlatou střední cestu. Dohoda má vždy vyšší váhu než rozkaz.
Držím palce všem rodičům, kteří hledají inspiraci k rozvoji zdravých finančních návyků svých dětí a trpělivost v ladění vlastních rodinných pravidel.
