V dnešním článku si představíme jeden z důležitých pojmů z finanční oblasti, který představuje zkratka TER. Jde o pojem pro širokou veřejnost málo známý a osvětou zřídka šířený. Přitom porozumění významu zkratky TER patří do základů finanční gramotnosti a při správě osobních financí má velmi důležitou roli.
Protipól k RPSN
O TER by se dalo zjednodušeně říct, že je protipólem k RPSN. A je stejně důležité. RPSN je dobře známá zkratka u úvěrů. Dnes již většina společnosti ví, že díky RPSN lze mezi sebou porovnat náklady na splácení jednotlivých úvěrů. Ukazuje nám v procentech, kolik činí všechny náklady včetně výpůjční úrokové sazby na splácení úvěru za rok. Je hlavním vodítkem při výběru konkrétní nabídky. Tento údaj musí být povinně u úvěrů uváděn. Stanovuje tak zákon. Stejně tak tomu je i u TER.
A co tedy TER je?
TER je zkratka tří anglických slov Total Expense Ratio. Do češtiny by se tato slova dala přeložit jako ukazatel celkové nákladovosti fondu. Proč je TER protipólem RPSN? Vyjadřuje stejně jako RPSN celkové náklady pro spotřebitele, avšak ne z vypůjčených peněz, ale naopak z peněz investovaných do fondu. Může jít o fond podílový nebo stále populárnější ETF.
Při investici se lidé často rozhodují podle potenciálního zisku. Zajímá je, kolik fond vydělával dříve. To však není zárukou výnosů budoucích. Jistotou však je, že správa fondu něco stojí. Ať více u podílových fondů, jelikož jsou spravovány aktivně nebo méně u ETF fondů, protože je zde správa pasivní. Tyto všechny náklady ale ve finále vždy sníží zisk z investice nebo případně prohloubí ztrátu. TER vyjadřuje v procentem kolik činí veškeré náklady a poplatky na správu fondu, včetně vstupních i výstupních poplatků za jeden rok. Úplně přesně je to poměr nákladů za minulý rok v poměru ke kapitálu, který ve fondu byl.
TER ovlivňuje výši zhodnocení
Pokud chceme porovnat různé fondy, a to kolik peněz nám odčerpají poplatky, je právě TER to správné číslo. Zjednodušuje při investicích orientaci v tom, jak drahý fond je. Fondy mají správcovské poplatky a některé pak i vstupní či výstupní. Dále jsou fondy investující do dalších fondů a činí-li tak ve výši více než 10 % svého majetku, musí kromě vlastního TER uvádět i syntetický TER. Ten je součtem vlastního TER, do kterého je dle příslušného podílu na celkové výši fondu započítán i TER každého nakoupeného fondu. Pro investora je samozřejmě nižší TER lepší, jelikož vyšší TER snižuje více i případný výnos spotřebitele. TER se promítne do hodnoty investice i v případě ztráty. Fond má náklady na správu vždy.
Co patří pod TER konkrétně
TER se skládá především ze správcovských poplatků fondu, nákladů na audit a auditní zprávu, administrativních nákladů, poplatků za úschovu cenných papírů, komisionářských a licenčních poplatků.
Příklad
Vezměme si pro představu velmi zjednodušenou situaci, kdy jsou dva lidé Václav a Josef. Oba investovali do akciového podílového fondu pravidelně měsíčně 4 000 Kč po dobu 30 let. Oba fondy v průměru vydělávali stejně, a to každý rok 10 %. Nicméně fond Václava připisoval kvůli TER 3 % každý rok výnos 7 %, kdežto fond Josefa kvůli TER 2 % každý rok výnos 8 %. Oba za tu dobu shodně investovali částku 1 440 000 Kč. Václav měl po 30 letech na kontě 3 979 848 Kč, kdežto Josef 4 691 612 Kč. Ten nepatrný rozdíl 1 % u nenápadné zkratky TER v informačním materiálu podílového fondu dělá za 30 let rozdíl 711 764 Kč.
Češi dle posledních statistik mají ve fondech investováno více než 1 bilion Kč a tato částka každý měsíc narůstá. TER by se měl stát naprostou samozřejmostí a důležitým kritériem při výběru fondu.
