Stagflace je ekonomický jev, který označuje situaci, kdy současně dochází k vysoké inflaci, pomalému či nulovému ekonomickému růstu a rostoucí nezaměstnanosti. Tento fenomén představuje jednu z nejsložitějších výzev pro ekonomickou politiku státu, protože tradiční nástroje, které se používají ke zvládání inflace či k podpoře hospodářského růstu, v této situaci často selhávají.
Jak a proč stagflace vzniká – ekonomická teorie
Podle ekonomické teorie existují dva základní faktory vedoucí ke vzniku stagflace:
- Nabídkový šok, který způsobí prudké zvýšení nákladů na straně producentů. Typickým příkladem jsou náhlé změny cen komodit, zejména energií jako ropa nebo plyn.
- Stagnace ekonomiky doprovázená rostoucí inflací a nezaměstnaností v důsledku strukturálních problémů v ekonomice nebo nevhodných ekonomických politik.
V situaci nabídkového šoku rostou náklady firem, což vede k růstu cen výrobků a služeb (inflace). Zvýšení cen následně snižuje kupní sílu obyvatelstva, což vede ke snížení poptávky. Snížená poptávka pak způsobuje pokles výroby, zpomaluje ekonomický růst a zvyšuje nezaměstnanost. Ekonomika se tak dostává do paradoxní situace, kdy stagnuje, ale ceny stále rostou.
Další teoretické vysvětlení stagflace souvisí s politikou centrálních bank a vlád. Pokud jsou vládní výdaje příliš vysoké, mohou způsobovat inflaci, zatímco vysoké daně nebo silná regulace mohou tlumit ekonomický růst. Příliš expanzivní monetární politika centrální banky, která zvyšuje množství peněz v ekonomice, může také přispívat k růstu inflace bez odpovídajícího růstu ekonomiky.
Historické příklady stagflace
Nejznámější historický příklad stagflace se objevil v 70. letech 20. století ve Spojených státech amerických a následně i v mnoha dalších ekonomikách světa. Hlavními příčinami tehdejší stagflace byl ropný šok způsobený prudkým zvýšením cen ropy, což vedlo k výraznému růstu výrobních nákladů a cen zboží.
V roce 1973 země sdružené v OPEC uvalily embargo na vývoz ropy do USA a některých evropských zemí v reakci na podporu Izraele během Jomkipurské války. Výsledkem byla situace, kdy ceny benzínu prudce vzrostly a dlouhé fronty u čerpacích stanic se staly každodenní realitou.
Spotřebitelé se potýkali s poklesem kupní síly kvůli rostoucím cenám potravin, energií a zboží denní spotřeby, zatímco ekonomika stagnovala a nezaměstnanost rostla.
Ve Velké Británii v polovině 70. let rovněž došlo ke stagflaci v důsledku kombinace ropného šoku a strukturálních problémů britského průmyslu. Země zažila vysokou inflaci přesahující 20 %, doprovázenou vysokou nezaměstnaností. Vláda byla nucena přijmout opatření zahrnující omezení spotřeby energie, mzdovou kontrolu a další regulace, což běžným lidem způsobilo nemalé potíže. Spotřebitelé zaznamenali výrazný pokles své životní úrovně a zvýšené sociální napětí.
Další významný příklad stagflace nastal v Brazílii během 80. let, známých jako „ztracená dekáda“. Hyperinflace dosahující stovek procent ročně a stagnující hospodářský růst vedly k dramatickému zhoršení životní úrovně obyvatelstva. Běžní lidé se museli potýkat s rychlým znehodnocováním svých příjmů a úspor, extrémním nárůstem cen základních potravin a každodenních potřeb. Vláda byla nucena zavést drastické ekonomické reformy, které měly stabilizovat ekonomiku, ovšem za cenu velkých sociálních otřesů.
Další historický příklad lze najít v Japonsku v 90. letech, kdy ekonomika zažila období stagnace v důsledku pádu cen aktiv a problémů bankovního sektoru, což bylo občas doprovázeno inflací způsobenou kolísáním cen komodit a energií.
V současnosti hrozí riziko stagflace kvůli obchodním válkám, energetické krizi, narušeným dodavatelským řetězcům a vysokým dluhům států. Tyto faktory společně vytvářejí tlak na ceny a omezují ekonomický růst.
Dopady stagflace na spotřebitele
Spotřebitelé čelí vysokým cenám, snížení životní úrovně a rostoucí nejistotě na trhu práce, což vede k nutnosti měnit spotřebitelské návyky a chování.
Jak být připraven na případnou stagflaci, aby na vás měla co nejmenší dopad?
- Diverzifikace příjmů: Pokuste se nespoléhat pouze na jeden zdroj příjmu. Pokud možno si zajistěte vedlejší příjmy nebo pasivní zdroje, které vám pomohou udržet finanční stabilitu. Buďte otevření různým pracovním příležitostem, jako jsou částečné úvazky, práce na dálku nebo sezónní práce, které mohou pomoci překlenout období nejistoty.
- Úspory a investice: Udržujte dostatečnou finanční rezervu a zvažte investice do aktiv odolných vůči inflaci, jako jsou drahé kovy, nemovitosti či některé komodity.
- Dluhy pod kontrolou: Vyvarujte se vysokého zadlužení, zejména s variabilní úrokovou sazbou.
- Rozpočet a plánování výdajů: Pečlivě plánujte svůj rozpočet a zaměřte se na efektivní hospodaření s penězi. Snižte zbytečné výdaje a vytvořte si jasný přehled o svých pravidelných nákladech.
- Vzdělávání a dovednosti: Investujte do vzdělání a rozvoje dovedností, které vám umožní být flexibilní a konkurenceschopní na trhu práce i v době ekonomických potíží.
- Finanční gramotnost a informovanost: Vzdělávejte se v oblasti financí. Čtěte odborné články, navštěvujte webináře a sledujte vývoj na finančních trzích. Zlepšete své znalosti o tom, jak správně zacházet s penězi, efektivně spořit a investovat.
- Udržitelnost a soběstačnost: Rozvíjejte dovednosti související se soběstačností, jako pěstování vlastních potravin, údržba domácnosti, opravy a jiné praktické dovednosti, které snižují závislost na externích službách.
V období stagflace je klíčové být připraven na rychlé změny ekonomických podmínek a být schopen reagovat na nové výzvy, které tato situace přináší.
Hrozí nám aktuálně stagflace?
Zatímco v USA existuje zvýšené riziko stagflace v důsledku kombinace přetrvávající vyšší inflace a celní politiky Donalda Trumpa, v Evropské unii a České republice je tento scénář méně pravděpodobný. Nicméně globální ekonomické propojení znamená, že vývoj v USA může mít dopad i na evropské ekonomiky, a proto je důležité situaci nadále pečlivě sledovat.
Zdroje: Investopedia.com, Finbold.com, Patria.cz
