Kupní síla aneb jak jsou na tom Češi s výdělky v EU

V poslední době způsobilo velký rozruch prohlášení premiéra Petra Fialy o ambici během příštího volebního období dostihnout v úrovni mezd Německo. Dnes se podíváme, jak si jako Češi stojíme v porovnání s ostatními státy Evropské unie. Hned na začátku je však potřeba vyřešit, co bychom měli porovnávat. Jednak zde máme hrubé výdělky, pak také čisté anebo můžeme porovnávat, co si za své čisté příjmy dokáží občané v jednotlivých zemích koupit. To se označuje pojmem kupní síla.

Co je kupní síla

Jde tedy o objem zboží a služeb, které si spotřebitel za vydělanou sumu peněz dokáže pořídit. S růstem kupní síly se zvyšuje logicky životní úroveň obyvatelstva. Kupní síla se zvyšuje, pokud dochází k růstu reálných mezd. To je, že mzdy ve své nominální hodnotě, tedy v hodnotě, která přichází každý měsíc na účet, rostou rychleji než ceny. Růst v procentuálním vyjádření překonává inflaci.

Porovnání první – průměrné hrubé mzdy

Zde máme k dispozici souhrnné údaje od Eurostatu zatím za celý rok 2023 přepočtená ne eura. Pro naše srovnání se s vybranými deseti zeměmi budeme vždy brát, že hodnota uvedená u České republiky je výchozí bodem s indexem 100 bodů a hodnota uvedená u dalších zemích je procentuálním vyjádřením porovnání výše hrubých příjmů k těm v České republice. Zde zjistíme, že hrubé mzdy v úvodu zmíněném Německu jsou 2,87 násobně vyšší než u nás.

Porovnání druhé – medián čisté mzdy

V jednotlivých zemích EU jsou rozdílná pravidla pro odvody z hrubých mezd a tím vzniká čistá mzda jiným výpočtem. Při porovnání je určitě zajímavější oproti hrubým mzdám, kolik peněz opravdu zaměstnanec v každé zemi dostane. Dále pro porovnání není použita průměrná mzda, na kterou beztak dvě třetiny zaměstnanců nedosáhne ale medián. Ten vyjadřuje mzdu zaměstnance přesně uprostřed. Z výsledků je patrné, že jsme se v žebříčku posunuli výše a zmiňované německé mzdy jsou zde již „jen“ 2,06 násobkem mezd našich.

Porovnání třetí – kupní síla mediánové čisté mzdy

V posledním srovnání využijeme výše uvedené čisté mzdy mediána. Zajímat nás bude, jaký objem zboží a služeb si dokáže za svůj čistý příjem ve své zemi koupit. Jinými slovy, jak draho pro něj doma je. Zde vidíme, že cenová úroveň v Německu zapříčinila především díky významně vyšším cenám služeb to, že kupní síla občanů v Německu je na 1,51 násobku oproti České republice. To je již číslo pro nás veselejší, i když stále výrazně vyšší. Ze statistik Eurostatu vyplývá, že jsme na tom v předešlých letech byli už i lépe. V poslední době díky vysoké inflaci a nízkému růstu mezd kupní síla v některých z předchozích let klesala více a nebo rostla velmi málo ve srovnání se zeměmi uvedenými v našem vzorku. Vezmeme-li v potaz vývoj v letošním roce s vysokou pravděpodobností se příští rok z oficiálních statistik dozvíme, že kupní síla v Polsku přeskočila tu v naší zemi.

Závěr

Otázka proč jsou mzdy v České republice v takové výši, v jaké jsou, je na širší debatu. Co by skokové zvýšení mezd znamenalo? Došlo by k přiblížení se našich nominálních mezd k bohatším zemím EU, ale velmi pravděpodobně také k dorovnání cenové úrovně v těchto zemích a ke skokovému znehodnocení úspor občanů. K porovnání životní úrovně však musíme brát v potaz spoustu dalších věcí, některé z nich se na peníze přepočítat ani nedají – úroveň zdravotnictví, bezpečnost, bezplatné školství, ne/dostupnost bydlení nebo celkové bohatství lidí. Zajímavé může být i porovnání zadluženosti zemí. A na to se můžeme podívat v některém z příštích článků.

Zdroje: Eurostat, Institut Économique Molinari, vlastní výpočty autora