S nástupem dovolených přibývá lidí, kteří navštěvují směnárny, aby si v nich za české koruny koupili zahraniční měnu podle destinace jejich zahraniční dovolené. Není však samozřejmostí, že lidé rozumí informacím na kurzovním lístku a znají svá práva při uzavíraní obchodu se směnárnou. Mezi spotřebiteli není příliš rozšířeno povědomí o novele zákona o směnárenské činnosti, která nabyla účinnosti dne 1. 4. 2019, a která zakotvila významná práva pro spotřebitele a povinnosti pro subjekty provozující směnárenskou činnost. Jejich znalost může ušetřit spotřebitelům peníze při nevýhodné směně zahraniční měny. Pojďme se na ně tedy podívat zblízka.
Už žádné matoucí poplatky
První změnou je, že si směnárny již nemohou účtovat žádné poplatky za směnu peněz. Díky této změně se všechny transakce staly transparentnějšími. Subjekty, které lákají klienty na reklamu, v níž uvádějí, že si neúčtují poplatky, tak jen oznamují, že dodržují zákon. Nenabízejí žádnou výhodu. Poplatek může směnárna stanovit ve výjimečných případech, jako je vracení mincí cizí měny a požadavek jejich směny na české koruny.
Doklad je povinnost
Důležitým momentem při uzavření obchodu se směnárnou je povinnost vystavení dokladu směnárnou. Zákon určuje povinné náležitosti takového dokladu. Ten musí být minimálně v českém a anglickém jazyce.
Kromě údajů umožňujících přesnou identifikaci směnárny včetně provozní doby jsou důležitou součástí dokladu informace o samotném obchodu, jako je označení měn, směnný kurz, částka složená klientem i mu následně vyplacená a také datum a čas uzavření obchodu. Jak se dále dozvíte, tak právě označení doby uskutečnění směny peněz je velmi důležité.
Poslední částí dokladu, ale zároveň její nejdelší, je poučení o právech klienta. Jde o seznámení se s právem na odstoupení od smlouvy a o způsobech podání stížnosti a řešení případných sporů vzniklých při obchodu.
Jak se vyznat v kurzech
Předně si ujasněme, že valuty jsou cizí měny v hotovosti, kdežto devizy jsou bezhotovostní peníze cizí měny. Největší problém bývá rozlišit kurz „prodej“ a „nákup“. Je potřeba si zapamatovat, že kurzy jsou uváděny z pohledu směnárny, která s klientem uzavírá obchod. Kurz „prodej“ tedy znamená, že směnárna cizí měnu klientovi prodává a ten za ni platí českými korunami. Obráceně, když chce klient za cizí měnu směnit nazpátky české koruny používá směnárna kurz nákup, jelikož od klienta cizí měnu nakupuje.
Do tří hodin se vše vrací
Významnou novinkou, kterou novela zákona přinesla, je možnost odstoupit od uskutečněné směny bez udání důvodu. Klient si tak celý obchod může rozmyslet. K tomu mu dává zákonodárce lhůtu tří hodin. Ta se však počítá pouze při běhu provozní doby směnárny. Zde se vracíme k dokladům. Na nich má směnárna povinnost uvádět svou provozní dobu a také přesný čas obchodu. Tyto údaje jsou rozhodné pro počítání tříhodinové lhůty. Ta případně přestává běžet v okamžik konce provozní doby a počíná běžet na začátku provozní doby následujícího provozního dne. V tento další den musí být lhůta vždy alespoň třicet minut nehledě na to, kolik času z původní tříhodinové lhůty zůstalo z předchozího dne.
Směnárna je povinna vystavit o odstoupení od smlouvy opět doklad. Jedinou povinností zákazníka je vrátit směněné peníze. Právo na odstoupení od smlouvy je omezeno výší obchodu. Limitem je 1000 eur nebo případná částka v jiné měně odpovídající této hodnotě.
Pokud je předmětem obchodu částka převyšující ekvivalent 1000 eur musí zákazník zpravidla na listu papíru obdržet informace, které jsou následně součástí dokladu již před samotným obchodem.
Kde si stěžovat a jak řešit spory
V případě nedodržení povinností ze strany směnárny nebo dokonce nevrácení peněz při odstoupení od smlouvy klient uplatní ve směnárně ihned reklamaci. Nevyhoví-li směnárna klientovi dle práva, musí se klient obrátit se stížností na Českou národní banku. Ta je dozorovým orgánem pro subjekty provozující směnárenskou činnost a může je při nedodržování zákonných povinností pokutovat. Nemůže však přikázat směnárně nahradit škodu klientovi. S tímto požadavkem se musí poškozený klient směnárny obrátit na Finančního arbitra. Ten je jako orgán mimosoudního řešení sporů zákonem delegován řešit na návrh spotřebitele spory mezi ním a směnárnou.
